Dobrá skautská fotka

Jaká je dobrá (a vhodná) fotka?

1. Velká. Velikost fotografie je abstraktní pojem; přesto se pro pohodlnou práci s fotkami hodí mít rozlišení menší strany alespoň 2 500 px, v této velikosti lze vytisknout na A4 bez ztráty kvality.
   1. Dnešní běžné mobily s rozlišením 12 MP tento rozměr překračují (a ty s 8 MP se mu velice přibližují), o kompaktech a zrcadlovkách nemluvě.
   2. V praxi to znamená, že fotografie má při nejmenším velikost 2 a více megabajtů.
   3. Naopak spíše málo upotřebíme panoramata a jinak zvláštní rozměry fotografií.
2. V maximální kvalitě. Preferujeme plná rozlišení fotografií, třeba proto, aby se nahrané fotografie mohly objevit v tištěných médiích a časopisech.
3. Ostrá. Prostě nerozmazaná tam, kde nemá být.
4. Viditelná, jasná, zřetelná. Pokud je fotka moc tmavá nebo moc světlá, těžko na ní něco uvidíte. Dojem zkazí třeba přepálená obloha. Pokud to jde, neměla by v histogramu končit obrazová data useknutím ani ve stínech či světlech.
5. Bez uřízlých hlav. Hlavně u portrétů. A pokud to není vysloveně umělecký záměr, takové fotky ale spíš patří někam trochu jinam. A neořezávejte ani nohy a ruce. 🙂
6. Tak akorát zblízka. Často se stane, že něco vyfotíte a je to moc daleko. Nebo moc blízko.
   1. Je z dálky poznat, kdo jsou aktéři a co dělají?
        
      Kam se to ti lidé koukají? Je tam veverka? Aha, ve stromě někdo je a hází tenisákem! (Foto: Lukáš Brhlík)
   2. Je z blízka vidět všechno, co by měl divák vidět, aby fotografii pochopil?
        
      Co skautka na fotce dělá? Kouše do šátku? Hraje hru? Aha, pomáhá s motáním šátku! (Foto: David Urban)
7. Vhodná pro ořez. Hlavní motiv je v bezpečné zóně pro ořezání. Proto je vždy je dobré nechat trochu místa na kraji pro další ořezání.

Takže platí: foťte jednu situaci vícekrát.

Jak vypadá dobrá skautská fotka?

Přece tak, že na ní bezpečně poznáte skauty!

1. Skauti a skautky na sobě mají šátky, případně celé kroje a/nebo jasně označené skautské oblečení (např. opatřené viditelnou slovní značkou SKAUT nebo logem se slovní značkou SKAUT).
2. Fotka zachycuje aktivity spojené např. s dobrodružstvím, nezapomenutelnými zážitky, přátelstvím a/nebo dobrými skutky.
   1. Např. společné hry, spolupráce, objevování přírody, pomoc druhým, překonávání přírodních nástrah, trénování praktických dovedností (první pomoc, vaření, práce s nářadím) nebo třeba sportovní aktivity.
3. Aktéři fotografie projevují emoce, ale netváří se „otráveně“.

Na co si dávat pozor?

1. Subjektivita. To, co vám může připadat zcela očividné, pro veřejnost (či nezúčastněné) být pochopitelné vůbec nemusí.
   1. To může uškodit pochopení situace a v nejhorším případě celou situaci vykreslit v negativním světle (např. děti s baseballovými pálkami obklopující jiné děti). 😉
2. Statika a dynamika. Nástupy na táboře o skautské činnosti pořádně nic neřeknou a podporují stereotypy; věnujte se akčním činnostem, které si děti užívají, při kterých se učí novým dovednostem a které zohledňují to, co skutečně ve skautském roce děláte. Hledáme hlavně pohyb, akci, a nadšení; zádumčivé fotky pouze v malém množství.
3. Pohled do objektivu. Pokud se při fotografování zepředu aktéři nevěnují aktivitě, která pohled jinam vyžaduje, tohle určitě pomůže. A případně, pokud je aktérů více, spolu mohou interagovat pohledem.
4. Stereotypy. Protože si myslíme, že skauti nejsou lesní muži v maskáčích (ještě k tomu ke kroji!), kteří závodí pouze ve vázání uzlů, obědvají i večeří veverky, nedělají nic jiného, než chrání přírodu a mluví mezi sebou plynně morseovkou. Jakkoli se znalost morseovky a uzlů hodí. 🙂